(mkinka, 12.03.2024, basne)
Viděla jsem ptáka.
Byl černý na omak
a přišel se podívat.
Já tiše šeptala,
že kočka spí.
Může být klidný.
Nic mu nehrozí.
Na okno klap
a peří srovnané.
Jednou proměním
se v prince.
Můj smích
do jeho peří.
Člověk i pták
si v přiblížení věří.
Měl hlad.
V zobáčku kočičí granule.
Měl štěstí.
Byla jsem tam já
a kočka nehnula se z postele.
Bylo nám spolu vesele.
Příroda bez podmínek obejme.
A přijme.
Měla jsem pocit,
že se směje.
Ten chumel peří.
Ach, mí drazí.
Je jaro
s příměsí naděje.
Nejkrásnější zobáček
právě teď zpívá do kraje.