(Rádoby zoufalá, 04.04.2007, basne)
A podzim ve své nahotě,
zabarvil večer tichem ze tmy,
obetkal okna mlžným stínem,
v duši jak venku dřív se setmí.
Dušičko moje, plakej, chceš-li,
nechej se unést emocemi,
dojetím jatá, hledej kata,
zhroucenou najdu si tě v zemi.
Ta úzkost, z které nelze dýchat,
ty v odlesku se zrcadlíš,
však nelze přestat, ty to víš.
El calentamiento ligero basta
para que deshelen glaciares pues
tengo en corazón el desastre ekológico.
podzim ’06