(cappuccinogirl, 01.04.2024, basne)
Od první chvíle, co my dva o sobě víme,
skládáme puzzle, obraz z utroušených střípků
písmen a slabik, slov a vět.
Ty lepíme k sobě
a ze vzniklé koláže
tvoříme představu.
Však že jsme teprv na začátku,
s největší pravděpodobností bude zkreslená.
Dává jen obrysy, nic není přesně dané,
a proto všechno v ní je ošidné.
Přesto držíme se jí a nechceme ji dát!
Bojujeme za ni,
hýčkáme si ji,
dennodenně na ní pracujem
a přivádíme k dokonalosti.
A tím i jeden druhého
v našich očích a myslích…
Duše a srdce,
to všechno krát dva,
polibků…krát…už nedá se!
Nedopočítáš…