(mkinka, 04.04.2024, basne)
Jen pár slov
vyvěrá z nitra.
Křehkost bytí
a život je ve válce kuriozita.
Ti přeživší sbírají raněné,
nachází ruce i nohy prostřelené.
Mami, odnesla to jen ruka,
hlásí se Dima mámě.
Spolu jak kytky v objetí
se objímáme.
Proč?
Je mladý, sotva čtyřicet,
jeden, co bojuje
v šachovnici života a smrti.
Kluziště zubaté letí.
Víš, je v nejhorší oblasti.
Odstřelovač je zlý.
Vzpomínáme na jeho dětství,
když Ninin manžel pil
a schovávala se před ním
u sousedů a všude možně,
aby jí nezabil.
Tu Dima přiběhl ze skříně,
kde čekal
a utíkal.
Hele mami, už je klidný.
Měl vždy pokyn hodně vlídný.
Dívám se na dějiny.
Zázrak se nekoná.
Bolest.
Ztráta.
Strach.