(IkkarisKa, 07.04.2024, basne)
Mám plné oči něčích slz —
(kdo ti to vlastně píše, prosím tě?)
a plné ruce něčích hlav — jako bych
klečel v melounovém poli.
(Duben; Karel Šiktanc: Český orloj)
Ty slzy pálí, i když jsou něčí.
Ty hlavy tíží, proto klečím
a ruce nořím v hlínu.
Kořeny držím, nezahynu!
Je duben, na Hané léto.
Tělo jak papír slétlo,
dopadlo těžce na chodník.
Když hlava tíží, cítí vinu.
Ještě se držím, nezahynu!
Vyškubnu z duše pírko ptačí.
Budou ta zbylá k letu stačit?
Zas v sobě slyším něčí vzlyk.
A místo hlavy snad hlavy čtyři.
Každá si mele, každá radí,
každá má pravdu.
To
mi vadí.
Poletím.
Na Hané duben, něčí křik.
O jedno tělo, o stín míň.
Dokud se ...