(mkinka, 02.06.2024, basne)
Volám, Frýdek Místek.
A nic.
Měnila jsi čísla
a z přátelství
je prázdný list.
Aničko,
dneska máš narozeniny
a já se o Tebe bojím,
kde jsi.
Je mi smutno
a v Tvém příběhu,
co máma pila
ze stresů
já chtěla dát
Tvému životu noblesu.
Jak zvláštní znamení
vnímám ticho mezi námi.
Já vím,
že romský svět je jiný.
Ale i já hledám u sebe viny.
Viděli jsme se v životě
jen dvakrát.
Já ve Frýdku
a Ty v Praze.
Přemýšlím.
Slzím dlouze.
Kde jsi?
Bolest trčí v mlze.
Je mi smutno.
Žádné vize.
Krásné devatenáctiny
a ať obejmou Tě
něčí ruce.
Vždyť jsem
Ti chtěla dát
mateřské srdce.
Slza se drobí
a končí
v zavřené klice.