(Paulín, 24.06.2024, basne)
Jsme jak ptáci
co přilétají do svých hnízd.
A s novým ránem odlétají za štěstím.
Svobodní a volní.
K touze, poznávání, lásce
jsme tak lehce svolní.
Pro štěstí, obětujem sami sebe
své ticho, klid, čas i místo.
Místo na slunci.
Jak v lisu dní
pak cítíme i neskutečný zmar.
Jen lístků pár ze starých lesních stromů
odlétlo neznámo kam.
Do světa.
Do světa naděje a odevzdání.
Odevzdání svého osudu do rukou Božích.
Do rukou Božích, do světla štěstí.
Jen jak ptáci pak přilétáme
znovu do svých hnízd...