(Tom XVI, 27.06.2024, basne)
Ticho, klid a moře bez vln
sedíš ve svém křesle
lásky a míru jsi v sobě pln
v tom se v tobě něco vzepře.
Tak to v životě bývá,
když osud nudou zívá.
Odhodíš svého klidu frak
a spustíš v sebe v čin
když je nad tebou chvění mrak
chceš být víc než svého křesla pouhý stín.
Ne, nemá život v klidu stání
je svým paradoxem přání.