(CoT, 12.08.2024, basne)
Jdu na ryby
Je sobota
Jdu na ryby
Jsem v práci
Myslím na tebe
Připomněl jsem si
Že ticho léčí
Jdu ranním šerem a mlha
Hladí moje tupé myšlenky
V rukách písek který neustále protéká
Ano, přesně jako čas, je to tak
A tak si sedám pod strom u rybníka
A sedím
Zkouším nemyslet
Ale v hlavě to jede
Voda je tichá
Jako zrcadlo se leskne do přítmí rána
Které doufám nikdy neskončí
Dýchám a vydechuji
Není mi teplo
Ale není mi ani zima
Mokrá tráva voní mokrou trávou
Nahazuji udici
bez návnady
A sedím
A dýchám
A vydechuji
A čekám
Přemýšlím
Jsem na rybách
Bez ryb
Slyším kroky
Z dálky se blíží
Neznámá postava
Když je tak blízko abychom se slyšeli
Pozdraví
A pak si sedne vedle
Pozoruje rybník
Je to starý chlap
Asi starousedlík
Sedíme vedle sebe a pozorujeme rybník
Je to bitva upřených pohledů
Kdo vyhraje
Těžko říct
Tichá klidná bitva
Která je vlastně příměřím
Kdo jsi?
Zeptal bych se
Ale copak mě to vůbec zajímá?
Vytahují láhev s alkoholem
A piju
Sedím
Dýchám
Piju
Muž vstane
Rozloučí se a odejde
Vydechnu
Sedím tak dlouho
Až se ukáže
Že sedím sám a doma
A jsem trouba
Bez udice a bez naděje
Po asi roce a půl se beznadějně vracím na místo činu
Už tam nic není
Rybník je vypuštěný
A já pořád tak opuštěný