(quitek, 13.09.2024, basne)
Před domem dva stromy obsypané květy,
Svou vůní mámivou odnáší mě v dál.
Přes domy, přes řeku prosmýknu se světy,
V mžiku jako bych vedle tebe stál.
Vidím jak vdechuješ vůni jarních květů,
Oči máš přivřené, jsi ty a květy jen.
V prožitku mámivém ve tvém vlastním světu,
Tiše tě provázím již po třetí den.