(cappuccinogirl, 15.09.2024, basne)
polkla jsem ticho, aby řvalo ve mně,
polkla jsem strach, aby odvahu mi dal
úzkosti kosti přelomila vpůli
a tohle všechno jenom kvůli
jen kvůli jedinýmu úsměvu...
polkla jsem stín,
aby tvým směrem vrhal zlatý prasátka
polkla jsem Hitchcocka
a místo hororu je život pohádka
na chvíli, která vydá za hodiny
na krátkej čas, co najednou je jiný
v něm my dva spolu...
omládnem? zestárnem?
co buď…
na cokoli mám chuť…
a tak teď píšu vzkaz
že chladu v tobě
zlomila jsem
vaz