(Inkos, 17.09.2024, basne)
Ostatní už k spánku uléhají,
ne však my, co práci ještě mají.
Ostatním se den schýlil k cíli,
nám ubral jen na stole papíry.
Budík už nezná ranní čas,
bílý den nepoznává naši tvář,
zatímco nás termín prohání,
lituje nás další svítání.
Až pak k nebi ráno budeš hledět Ty,
vzpomeň si na nás, hrdé studenty.