(Pablo Kral, 19.09.2024, basne)
Oční stíny mademoiselle tlakové níže
ty zlatostříbrné slitiny ze slz
jak pudřenka na kokain leží
na křesle ušitém ze lží
a taky z mozolnatých rukou
kaju se v tom přiblížení ...
Koření žalu sype čas do vod
naříká si na slávu polních trav
bloudím potajnu krajinami
učím se malovat modré stíny
štětcem kropeným tvými slzami
a když se nedíváš
meškám v bytu bez oken a dveří
pokorný v tom odloučení ...
Adieu mademoiselle tlaková níže
a příště bych prosil piánko