(Howkins, 27.10.2024, basne)
Skryta, jako mráz
za nehty trnů.
Jediná mysl v síle rosy
a kapének snění.
Nemysli neustále na život,
jež protéká a brní.
Svírej prsty
sevřený květ
a sevřené světlo.
Věříš, že ještě cosi přijde
a bude to mávání křídel
lekníny přeplněné hlasy
a hladina, co se otevře
jako květ, co nesmí vyhasnout.
A hraj si dále
a tanči jako dítě.
Tvá kočka přede,
když přechází po zábradlí
Golden gate
a dole pod ní
se zrcadlí vesmír
tvého příběhu ...