(lukassnajdr, 22.11.2024, basne)
Stavitelé mohyl
Jsme stavitelé pomníků
našich ideálů a zašlých dnů.
Když opilí se vracíme z podniků,
jež tvořily předlohu našich zničených snů.
Čas plyne a my stárnouc stavíme mohyly
dávným láskám a touhám měnit svět.
Mohyly snářům, kterým jsme věřili,
a kterým věřit bychom chtěli znovu a hned.
A pak holýma rukama kopeme hroby
nadějím, že jednou snad bude líp.
A vulgární výkřiky do tmy svědky jsou doby,
kdy bylo složité s lehkostí žít.
A když nakonec jsme blízko temnotám,
nenávratným a věčným jako vesmír je sám,
doufáme, že zas světlo najdeme tam,
odkud jsme přišli a kde pomníky staví teď nám...