(Martin Kredba, 07.01.2025, basne)
Jsem rozpuštěn v zrnku písku
ve vesmírném atomu
s Tebou v tomto okamžiku
na pozemských plážích
v rytmu větrného objetí
na jednu malou chvíli ulehám
abych vstal silnější
s andělskými křídly
když zavoní kávou
a výzvou žít v diagonálách obratu
v obraze erupce zítřků
ve středu poraněných duší
lehce vystředěných do svítání
do naděje ticha
kde se vše jen děje
v řádu všech věcí
v souladu s kosmickým vlněním
a nebeskými vlnovkami ptáků
a jejich stěhováním za teplem
tak jak bylo předurčeno
stejně jako to
že jen na nás spousta věcí je
jak mohou se stát
jak budou se dít
jak rozhodneš se právě Ty.