(KarMa, 09.01.2025, basne)
Přeješ mi:
Radostný nový rok,
radosti dost dost
na druhém břehu,
ve mě most
přes řeku Zlost
od městečka Nevinnost.
Uprostřed mostu stojim,
kapky plynou po tváři,
zaměřen na sloup spodní vody,
nemám strach,
jen Radu tam skočit!
Slaný proud na jazyku,
tak proč můj smutek,
proč padaj ty cizí slzy?
Proč se nedat do pohody?
To nejde, ale co mi je?!
Jak, to pojmenovat epikou?
To, nevim.
Z deviantní mysli kladný odraz
reality nevytvořim.
Přitom samým dobrem
pro lidi hořim.
Malých špatností se vůbec nebojim.
Vážnost témat ve společnosti bořim.
Do veselých situací
se s chutí ponořim.
Právě,
právě téměř
nezřetelné stahy
anarchismu
nad zlostí,
na mostě k radosti od nevinnosti
určily směr k erotickému
pandemoniu
v nitru - svou drsností
odrazu.