Převozník duše

(malé srdce, 26.02.2025, basne)

v temném zákoutí osamělé noci

převozník duše unáší mou bolest

v slzách vzdalujícího se ráje

…

Cháron vesluje černé vody

ve vodách řeky Styx

chytá vítr plachty

...

plujeme bez návratu

...

zatímco jeho loď tiše klouže po hladině

jako stříbrný stín

lovím

peníz v oku ryby

...

neptej se

proč stínem kráčím

sám sobě se ztrácím

smutek ve víně máčím

zatímco

vzpomínky pálí mé srdce

na popel

...

a tak ho beru

a sypu

do ztracena věčných vin

...

vzdálený obzor

zůstává

do mlhy ponořený

...

odemknout brány zásvětí

klíčem přechodu mezi světy

zavěšeným na skobě uvězněné samoty

...

čas ztrácí se

splynutím 

namísto slunce

jen prázdné hroby zapomnění

do pavučin ticha zdobených

...

takový chlad

...

mrazivé procitnutí

...

mezi životem a smrtí

stále stejný strážce brány

se skleněným okem krkavčím

...

všechny mé kříže a hříchy

utluče v hmoždíři

na břehu zanechám starosti

obejmu nový svět

pod nohama písek zlatý

v duši klid

...

Název díla: Převozník duše, Text © Zdeněk Vlha, 2025 & Hudba, Zpěv a Obrázek: AI