(ARNOKULT, 01.03.2025, basne)
Obzory tmy i slova stínů –
nekonečno závrati –
v Tvé náruči už nezahynu
i když se mládí nevrátí?
Z nicoty mluví naše činy
k hlubině moře dávných snů –
kdo z nás je zde bez světské viny –
co řekne na svou obranu?
Pokora trpí v zemi Pekla
prastará slova vzal už klam
aby nám v číši nepřetekla
Láska co mluví pouze k nám
Nevinnost duše zahubili
sluhové zdání dnešních dní –
tak aby srdce v každé chvíli
ztrácelo Touhu nevšední