(šuměnka, 02.03.2025, basne)
Když světlo vykreslí si na sklo vidinu
ohnivé odlesky tancují v síních
kraječky ze světel v kontrastu odstínů
prokreslí tajemství. A křehkost vklíní...
Z tříště a ze.snoví zář tkaná jiskrami
Mozaika tónů všech ukrytých tváří
Svítání zakmitá - zříš světy neznámý
promluvy zachvění, co ve skle září...
Lilie v okruží pospolu rozkvetou!
Ornament splétají Rytíři jemní
Píseň ho zbarvila tříštivou paletou
Sklo pálí marnivost! Hlazením zjemní
Stíny se smísily, v touze své vzlétnout dál...
A v bázni ku zemi klenba se sklání
vitráž dál nechává - v srdci cit, aby zrál
z věků až do věků – pro krásu k rozjímání...
**