(MoodyG, 31.03.2025, basne)
Vyprahlá pustina a jedna osamělá duše.
Z žízně má koutky už popraskané.
Sil je málo, i tak stále kluše.
Ještě pár kroků k oáze, není to prohrané.
Došel až k oáze, opravdu to zvládl.
Ovšem místo vody polyká jen písek.
Byl to jen přelud, zbytečně se tam táhl.
Nezbývá než zdolat další úsek.
Kráčí dál, písek ho pomalu už pohltil.
Vyčerpaný padá k zemi, už to vzdává.
Zhlédne poslední film, náležitě ho ocenil.
Nedošel k cíli, i to se někdy stává...