(zase já, 10.04.2025, basne)
nocí se prosekám jak trnitým keřem
ránem nečekán, tmou neuvěřen
lesním pasekám nezáviděn křovím
tichem vylekán sám sobě neodpovím
nocí se prosípám jak plným pytlem prachu
těžce vydýchán, astmatik vlastních vzdechů
prsty prosýpám korálky hodin strachu
rukou dotýkán chladivou něhou mechu