(malé srdce, 20.04.2025, basne)
kostky vrhají stíny
na mou cestu
rozhodnutí co jsem učinil
teď stále v sobě nesu
...
stíny minulosti v srdci cítím
jak tichý smutný květ
co přestal barvou kvést
...
bez vůně je prázdný dům
ticho šeptá v každém rohu
v chladných stěnách starý Bůh
...
zašedlé vzpomínky visí na stěnách
zapomenuté obrazy ztracených tahů štětcem
zátiší snů jak zahrada mrtvých doteků
...
ozvěna krákajících černých krkavců
v prachu pavučin
a na zaprášeném parapetu
umírá bzučící včela
...
kdybych tak mohl vrátit čas
otevřít portál snů
vdechnout život do tichých vět
zaplnit mrtvý tón nadějí hudby
...
že něco nového ze mne ještě vzejde
a prázdno stane se zapomenutým
...
v každém kroku co je kruhem slyším svůj křik
ještě stále chci žít a dýchat nové zkušenosti
chci znovu najít barvy co ztratili své nebe
postavit most přes propast života
ze dřeva snů a oceli zklamání
...
s vírou se spojit a tančit
na motýlí vzdušné cestě
láska je světlo
co vše napraví
...
propast mluví
v jinotaji
...
chceš-li mě přejít
musíš věřit
láska je zázrak
co rozkvétá v tobě
...
kostky padají
stíny vrhají
každé rozhodnutí co jsem udělal
zůstává jako ozvěna v srdci
...
co mohlo být kdybych jinak hrál
...
v očích tvých jsem viděl svět
teď už jen prázdný je ten let
co nás rozdělil
...
stíny kostek padají
a já se ptám
kolik ztracených snů
mi čas vzal
...
Název díla: Stínová hra v kostky, Text © Zdeněk Vlha, 2025 & Hudba, zpěv a obrázek: AI