(Gwladus, 28.04.2007, basne)
zatažené slunce
lepí mi smůlu na paty
a do očí háže kovová sklíčka
která mi mají naznačit-že dávno nemůžu vykrvácet
přivřené oči před stinnými nálety
co za supy sotva dají se označit
snažím se vidět-nic ve tmavých ulicích
to málo co nemám a to hodně co toužím vlastnit
když se měsíc a slunce přetahuje-kdo z koho
ale já už nepláču...
už necítím to prchlavé prázdno šumivého vína