(prostějanek, 29.04.2007, basne)
Na nebi měsíc ve tvaru D - dorůstá,
na zemi dívenka s náplastí přes ústa,
chudinka klepe se strachem a zimou,
zamčená v místnosti - ne vlastní vinou.
Přišel k ní cizí pán - hodný se zdál,
jen za pár bonbonů domů ji vzal,
pustil jí pohádku, uvařil čaj.
"Jen si má malá hraj, hezky hraj."
Dívčina baví se, venku pomalu se šeří,
máma doma volá svou dcerušku k večeři,
ze sympaťáka zvíře se stává lehce,
dívenka brání se, podlehnout nechce...
Její snaha je bohužel marná,
nepřichází však smrt blahodárná,
přetlak slz dere se ven z pod řas,
i měsíc (aby se nemusel dívat) radši zhas...
Potěšením v zásobě dítě se stalo,
pár chvil bolestných iluze jí vzalo,
nenajdou rodiče, nenajdou dítě své,
spravedlnost je slepá a svět - ten podlý je...