(Veronika Soumarová, 17.08.2004, basne)
ona se skrývá asi někde v dáli
stále jen chce abychom se smáli
ona to snad neví ale často taky bolí
někdy nás těší
a někdy ubližuje
pak jak studený déšť naše slzy prší
někdy nás za tebe hodně lidí odsuzuje
zbytečně obviňuje, někdy
jsi krásná a čistá
spousta lidí si je tebou jistá
mně se po tobě moc stýská
potřebuji tě, miluji tě
i když mi teď pořád ubližuješ
život mi svým nezájmem znechucuješ
chci si tě dopřávat
tvým rozkoším se oddávat
nechci toho přece moc, tím tě prosím o pomoc
prožívám jen samé peklo
s tebou mi štěstí uteklo
daleko moc daleko
hustá mlha a noční můry
stopy na mém těle od velké smůly
nic se mi nedaří
myšlenky na tebe jsou mi zátěží
trápí mě tvá slabota
vzrušovala mě tvá nahota
lituji našeho setkání
a následovného zklamání
štve mě všechno s tebou spojené
přitom bylo to tak příjemné
možná hezké vzpomínky si ve mně zanechal
na oplátku sis kus mého srdce ponechal