(Jeněcovevzduchukrásného, 11.10.2016, experiment)
Jsem uzavřený opět ve svém světě, přede mnou velká vytrína a v ní hafo modílků, anglických, německých, španělských, žádné čínské krámy,
nad Evropou krouží černé vrány.
A jelikož vím, jak vše půjde dále, tak raděj sbírkou rozptiluji svůj smutek z budoucna, a zhmotnělý kov mě tak vždy spraví lepší náladu,
vrány odežene,
vrátí mě do dětsví o pár desítek let dozadu.
V dětství mi ty modely pomohly hodně, a tak žil jsem ve světě výměn autíček,
žádný řev a napětí jsem doma už moc nevnímal, odehnal jsem černé vrány,
a byl jsem hnedka svobodnější, šťastnější, a i milejší.
Teď jako by se to opakovalo znova, napětí Houstne, a Houstne, však Zprávy už jsem měsíc neviděl, raděj zírám na AUKRO, na další modely,
ty pohledy mě k většímu klidu přivedly.
Člověk by si měl vymyslet něco, co mu pomůže, Něco, by neřád ho nezlomil,
aby nepropadl panice, pokud chce žít a nejen přežívat,
doporučuji na něco, co vás zajímá, na to více se podívat.
Váš mozek, mysl, bude zatopena něčím, něčím, co vám bude dělat dobře,
a tak krušné chvíle přečkáte jistě mnohem lépe,
snad Evropa neskončí opět ve války pekle.