(A42, 24.01.2015, miniaturahricka)
Jedny jsou obyčejné
chodí celé v černi
jednou týdně
dvě hodiny služby
znají jen svůj
malý svět
deset krát patnáct metrů
Druhé jsou výjimečné
bývají v hedvábí
třpytivé ozdoby nosí
však jen párkrát do roka
do světa vyjdou
do světel, do lesku
do noci dlouhé
Jedno je jim společné
nikdy žádné slunce
nezahlédnout
nikdy na trávě zelené
nestanout
To je jim osudem
taneční boty
* * *