ona pořád čte...

(Philogyny1, 15.08.2016, miniaturahricka)



Dívala se špičkou vlasů
možná to byla dávno zapomenutá klíčová dírka
a viděla
ji
leží
a


ona pořád čte
čas stojí v sladkém nevědění
zpívá hlasy doderné
ještě nepáře peřiny ostny splínu


pořád čte
ve studené kávě se topí moucha
sedlina vzlíná a kreslí netušené obrazce
věští jí z ruky


čte
když zvedne hlavu
vidí ve slunečním světle
vířit mžitky barevného vzduchu


Vidí ho i někdo jiný?
To nezjistí nikdy.
Je sama v říši pohádek.

 

www.liter.cz