(Philogyny1, 06.10.2016, miniaturahricka)
Zas lesem
stejná
jen jinýma očima
se dívám
a on zpívá jen potichoučku
cítí se vinen
cítí krev
a zpomalený běh
co sítí žil protéká
ustupuje
tichem prolíná opatrný strach
jen po špičkách jen po špičkách
ať neslyší
ta tma co sedí černou
v záhybech pláště listů a trav
ústa jsou rudá a svítí
zatracením
znamení není
tak bijte na poplach