(Frr, 13.01.2017, miniaturahricka)
kráčím zvolna
jako želva na sněhu
zpola sním
zpola bdím
zalétají ke mně
ozvěny zásnub
loňských žab
pod krunýřem
mě lehtá píseň
odložených orlích křídel
přemítám jaké to asi
bude
až se jednou stanu
tygrem plašícím smrt