Směju se v kaňkách

(jort1, 06.01.2025, miniaturahricka)

 

 

Nemohl jsem najít nůžky, jimiž bych ustřihl svůj dlouhý nos.
Jenž za mě vykládá ty lži. 
Dlouhý nos a na něm motýl.
Koukáme si do očí.
Zazvonil mi mobil.

Očkován tvými půvaby přes hranice podivných oktáv.
Sešel jsem se s tebou nad otázkami ojíněné trávy.
Na velké televizní obrazovce jsi vytloukala z bubnů duši.
Byl jsem v tvém snu a ty v mém.

Měla jsi kouzelné brýle.
V přihrádce auta tejzr na neposedné ptáky létající po obloze.
Nad majákem, který tiše předl tvoji nejmilejší píseň.
Bylo v tobě příliš nahých žen, které se vzájemně neznaly.

PS.
až budeš chtít
tak mi zavolej
někdy se prostřílí ven
i nevinní