Čeho jsme si skutečně vědomi?

(jort1, 18.03.2025, miniaturahricka)

 

 

 

Tajuplnost potkávání na ulicích a stromech v lapačích feromonů.
Špetička lidskosti se pře o místo na špičce jehly s anděly.
Při každé při jsou třeba dva, ale mohou být i tři.
Mašle přerostlých školaček ohrožují silniční dopravu.

Točí se mi hlava v křídlech kolibříka.
V řasách večerního soaré s blechami psa, co hlídal podsvětí.
Každý má něco, co ho mámí.
Podzimní den tlejícího listí, když hoří stíny princezen.

Miluji hřbety tvých rukou.
Opřen o naše dávné seznámení ve svatých kapsách.
Namočení v odlehlých sloních hřbitovech.
Dotekem odkrýt tvůj sarkofág.

PS.
Dýchl jsem do krajiny lidí, co mě měli rádi.