(Anděl, 15.01.2018, ostatni)
Sedím
na posteli vzpomínek
svého mládí…
znovu mi je
sedmnáct
hraju
song od
Nazareth
Sluneční svit
na vypůjčené
kytaře
opět cítím
tu vůni
volnosti a snů
srdce dokořán
souznění
spolubydlících,
spolužáků,
něžných lásek,
vylomeniny
studentských let…
radio Luxembourg
každý večer
v tranzistoru
všechny holky
slezlé
na jedné
internátní
posteli
hromadné
První máje
neúčast – naše malá vzpoura
proti systému
(bez lékařské omluvenky dvojka z chování)
vyprázdnit kapsy
kdo co měl
na útratu
v baru
cestou ze školy…
cinkot
trolejí,
pach
města perníku
cesty domů
58 km busem
za šest korun…
kapesné na týden
padesát korun…
čtyři roky
naprosté
bezstarostnosti...
minulé století -
nevratné
ale … nezapomenutelné !