(Dorian Gray, 13.03.2016, ostatnipoezie)
...
Jak důvěrně známý pocit..
Na kolenou
Pozvednutí boků
Vrznutí startovních bloků..
Jsou stařičký..
Kolikrát už sem se k nim doplazil..
A ten hlas..
Ten co ti šeptá - zůstaň ležet
Ten hlas
Je pořád silnější..
Ale znova se zvedám a znova zaklekám..
Znova cejtim tepat srdce v hrudi..
Znova cejtim vítr ve tváři..
A přeze všechno se na tý tváři začíná šklebit náznak úsměvu..
Abys mě zlomil, budeš mě muset zabít..
Šeptám k nebesům..
...