(Lioness, 26.01.2017, ostatnipoezie)
Oceán mých myšlenek
změní se
na kapky deště
když ty vejdeš
do místnosti
Zastaví se
ve vzduchu
hledající
útěchu
a hraje si tak
na něžnosti
V mé hrudi
plameny
plivají erupce
a mění mě v dým
když náhle se usměješ
chytne mě to
za srdce
tepnami žár proudí
(uhořím?)
Při soutoku
našich pohledů
už jediné
co dovedu
je plavat
v proudu
téměř po slepu
A slévat se s tebou
do tmavé noci
která se zrcadlí
na hladinách
očí tvých
Obklopena
uvězněna bez pomoci
Zachráníš mě
jenom když..