(ProstěNikdo, 01.04.2019, ostatnipoezie)
Slyším v tobě hloubku moře,
slyším šum převracejících se vln.
Cítím z tebe déšť po odcházející bouři,
cítím vycházející slunce z podmraků.
Vidím v tobě naději cestující větrem,
vidím v tobě světlo, jenž neodchází.
Slyším tě, cítím tě, vidím tě, dotknout se tě, ale nemohu.