(Lioness, 21.12.2019, ostatnipoezie)
Člověk žije v iluzi
falešnýho ráje
a čím déle trvá to
ta iluze zraje
Není přec nic špatného
být s tím koho miluješ
a to že už ženu má
tomu se jen zasměješ
Jenže ráj pak praská ve švech
bolí Tě to vědomí
že nikdy nebudeš mít víc
že jsi ta co žadoní
Tak s příchodem podzimu
se můj svět náhle ochladil
jako by to byla věčnost
kdys mě naposledy pohladil
Proč nezabojoval jsi
neprosil či nekřičel
Udělal jen smutnej obličej
Jak náhle se to stalo
že už nemám svého Prince Malého
Kdo jen mohl tušit
že falešnej ráj
roztrhanej na kusy
bolí stejně jako ztráta pravého