(Ovaleš, 04.05.2023, ostatnipoezie)
Bez třesku odchází kultura lesku
ta v níž hniloba nahlodá fresku,
jen aby houf kreatur co nemají restu
tu fresku sundal, rozlomil, naštípal,
však ještě než půjde na podpal
začnou se hádat
o kontextu konstruktu co k dekonstrukci vedl,
kterýže kousavý kompliment komu kuráž klenul,
kvůli kterému křivý kosinus kameník kladivem klepnul,
i jali se dekonstruovat konverzaci samu, komentáři kypěli, kolegům kradli,
kolem a kolem
kousali klepety
až dekonstruovali
sami sebe