(Michal29, 11.11.2024, ostatnipoezie)
Není všechno zlato, co se třpytí,
uznale na významem těchto slov,
muž uprostřed své zlaté klece, nemožný pohybu,
a tedy ve skutečnosti, jde spíše o skvot,
a vněm na místo vládce, zkroucený zatuchlý skřet,
topí se v řece,
svých dávných myšlenek,
jež dnes,
jsou jen nechtěné smetí.
Hlasitě směje se zjištění,
že zřejmě jde o podvod,
neboť kdysi, jako ještě zdravý muž,
měl díky svým morálním zásadám za to,
že když stane se obětí, pro přízeň osudu,
a tedy rezervací místa na věčnosti,
pak nemůže stát se poslední výpustí,
v labyrintu zlaté stoky,
filtrem odpadních vod.