(Malá mořská víla, 30.01.2025, ostatnipoezie)
Ženeš mě do lesů,
tam kde v korunách velikánů šumí zapomnění.
Ženeš mě vřed i když nevím,
kam a jak dojdu.
Jediné co vím, že musím jít.
Jít a nestát v bolesti,
co mě tříští na pěnu u břehů moří.
Odvaň mne daleko.
Daleko tam kde není mysl,
ten soudce
co viní srdce z toho,
že milovalo...