(Amonasr, 20.08.2014, poezievproze)
MINULOST NEMÁ ALTERNATIVY
nezlob se
dál už s tebou nepojedu
vyráží mi dech
z Mnichova do Prahy
už sám
no jasně
sedmnáct let
co ví o životě
potřebuje dýchat
z Prahy idylka
v Paříži to šlo
z Mnichova už sám
jedu jak v mrákotách
musím to vstřebat
i pak to bylo
pokaždé stejné
a jiné zároveň
stejný rozchod
jiný důvod
stejné prázdno
život je centrifuga
bez obsluhy
točí se stále rychleji
známosti přisedají
aby zas kamsi odlétly
až se nakonec
přeci jen dotočí
po jednadvaceti letech
se usmívám
tvému údivu
že život není předváděčka
na molu
s tím nejlepším modelem
pro potlesk okolí
či snad jeho závist
nebo co
prý je malý
nehezký
ale konečně je to
láska
věřím ti
je fajn
že v osmatřiceti
na to někdo přijde
jako je asi logické
že v sedmnácti
ještě nikdo
asi to tak má být
asi to tak mělo být
usmívám se
neměl jsem špatný instinkt
ani tenkrát
jen jsem byl příliš dychtivý
na to
abych nešel
do předem prohraných sázek
možná i proto
že jsem nebyl
ani malý
ani nehezký
jen láska měla s námi
jiné plány
nechá se potvora dohnat
teprve až se
unaví
já ji uštval za devět
ty až za jednadvacet
let
mělo to tak být
všechno je vždycky tak
jak to mělo být
Praha, 20.8.2014
https://www.youtube.com/watch?v=dkqeXD8iTS8