(chatter, 26.10.2016, poezievproze)
mohutný šedý vlk
v rozhraní světla a stínu
varovné signály hluší neslyší
kanoucí kapky
rozžhavené olovo
měnící se v neživé bytosti
bez srdce
voda jim dala tvar
a vtiskla si jejich podobu
hlas vlka rozbíjí ztichlou krajinu
té písni ani on sám nerozumí
ví jen, že je vlk
co zůstane už vždycky sám