(enigman, 04.01.2017, poezievproze)
byla živočišná
se smyslnou povahou
líbilo se jí
když se k ní někdo choval jako k ženě
a ne k mozku
zamávala řasami
až rozvířila sněžení
příteli povězte mi něco o mluvení
víte milá Lectures
mluvení je jen záminkou
k jemnější formě komunikace
když to tak nefunguje
řeč je mrtvá
pokud máte zájem se dorozumět
nezáleží na tom o čem mluvíte
ten kdo si potrpí na ryzost a logiku
často nic nechápe
stále jen hledá
výkonnější vysílač
s přesvědčením
že mozek je jediný instrument
k výměně myšlenek
když ale skutečně mluvíte
rozdáváte sama sebe
slova proudí bez zábran
nejsou vážena jako mince
nikdo se nestará o gramatické chyby
protiklady či lži
prostě mluvíte
a když mluvíte s někým
kdo ví jak naslouchat
rozumíte si skvěle
přestože slova nedávají smysl
když si člověk dovolí plné vyjádření
beze strachu ze zesměšnění
první věc kterou udělá
bude vyjádření jeho lásky
v historii lásky jsme však stále na začátku
možná si vzpomenete
na Romea a Julii
Antonia a Kleopatru
Tristana a Isoldu
ale pořád máme víc hrdinů
učenců či vojevůdců
kdepak jsou další velcí milovníci?