(enigman, 16.03.2017, poezievproze)
meditace
o deterministickém vesmíru
podnět
smích zvoní
mezi šálky čajů
den mizí
uprostřed rozhovoru
krajina zaniká
kdosi za suchého měsíce
čeká na déšť
jiný mu předčítá
zní hudba
pod hladinou moře
svíce ubývá
zdá se to těžké
vybrat z jazyka
slovo jasné
které bude věčné
všechny věty zní podobně
jako sny
zbývá jen slovo jazyka
které ještě není přeložené
bez gramatiky
bez zákonů
z té obrovské moudrosti
noci nevýslovné