(kudlankaW, 16.07.2017, poezievproze)
Ve městě
celé týdny nikdo není
pozvolna žloutnou
záclony v rámech plastových oken
Autům
na cestě
neúprosně uniká z pneumatik
vzduch
Do výšky vystavěli panely
ve snaze dotknout se par
tam co má být Bůh
stávám se opět nesmělým
vnímám
jak je utahována smyčka
zavírá se kruh
Brazilský autor v knize o poutníku
popisuje stavy kdy ukládají jeho trup do země
Pak také hemžení červů
vnikají do nosní dutiny
penisu
otvoru řitního
je sžírán za vědomí
ale po všech těch hrůzách
představ
Tak si to představ…
Jsou dny a týdny
kdy pro lokality bez lidí
nemožnost někoho vidět a být viděn
si plně uvědomuji
pomíjivost života
nicotnosti
bezvýznamnosti věcí
ošatky
ošacení
obuvi
Zleva
pomalu nastává rozbřesk
nad anténami paneláků
zbyl bledý půlměsíc