(someone.else, 10.04.2018, poezievproze)
Šaty z šedesátých let,
Takový nafouknutý,
Víš?
Modrý s kytkama,
A život je fakt krásnej,
Možná to zní zvláštně,
Ale takový jsem vždy chtěla,
Víš?
Nebo, co symbolizují,
Je to překrásně kytkový, svobodný.
Praha v létě, moc ho nemusím,
Ale letos udělám výjimku,
Víš?
Slunce pálí mojí bílou kůži,
A já se nebráním.
Sama a nikdo na mě nemluví,
Asi je to dobře, mlčela bych,
Víš?
Kdo jsi, víš?
A kdo jsem já ,
Netušíš?