(kudlankaW, 04.08.2018, poezievproze)
Uchopit
do ruky plnící
poprvé
jak po tisící
Listy
co mají tak daleko k bílé
papír recyklovaný
Ne nepodobný
vodám plným kalu
tyto vstoupí do čističek
V bytech zbydou
pocity viny
signatury vodorovných lajn
Není hoden obdivu
ten kdo s klidem bohorovným
dopouští se křivd na jiných
Dlouho mi nebylo fajn
neuklidní
že život nemá ani zdaleka
podobu románů
natož seriálů
Prodejná
nesmyje ze sebe
DNA klienta
nepominou mementa
Vnadná
nemůže nepřiznat
příbuznost
k úmyslně kladeným vnadidlům
Cesta bytím je mnohým
jen není snadná
Pravděpodobně
mi nebylo nikdy dostatečně fajn
tento stav je iluzí
nenastal by ani tehdy
kdybych absolvoval závod
s bankovkou v nozdře
po atletickém oválu
definovaném osmičkou lajn
Považuji za úspěch
že čas od času z kleku
vstanu
bez arytmie srdce bez úleku
Nikdo z těch co tady byli
tady již nejsou
nebudu výjimkou
ani já nezůstanu
Projdu očistcem
Voda špinavá od údů lidí
vždy okroužkuje vanu
Mnohý z nás stojí na forbíně
ruce rozechvělé v klíně
jiní nacházejí
zalíbení
v druhořadém víně
Za zády mizí úplnost dneška
Kdoví
třeba po mém předčasném odchodu
někdo dychtivě bude tleskat
Kéž by byla alespoň hezká