(s.e.n, 15.12.2008, pohadkybajky)
Je pozdní odpoledne
den se již smíchává s nocí
kdy kouzla a moci čarovné
potřebným mohou pomoci.
Celý zahalen již kdosi chvátá
ke křížku daleko za vsí
na místo kam pověst sahá
nekleká a o nic neprosí
však něco tam na zemi nechá.
Den je již u konce a půlnoc odbíjí
nad čarovnou nocí lidé se usmějí
zdá se, že nikdo v ten zázrak nevěří.
A zatím nocí dva lidé spěchají
v poslední chvíli s poslední nadějí,
že kouzelná noc je odmění
za léta marného toužení.
Teď hledí do nebe a vroucně prosí
půlnoc již odbila, žena je zklamaná
konec je naděje i čarovné moci.
Najednou záře a hlas z nebe
tichý a tajemný nocí se nese:
„Někomu dítě na obtíž,
druhému darem nyní budiž!“
Žena na zemi klečí nehybná
oči na dítko bezradně upírá.
Muž neváhal do rukou dítě vzal
přitiskl k sobě i ženu svou
za vzácný dar čarovné noci
modlitbou nebi děkoval.