(Aťan, 02.10.2007, povidky)
4. 9. 2006
Dva měsíce jsem nenapsal ani čárku. Notes jsem vyndal ze skrýše a celý si ho od začátku přečetl. Začalo se mi stýskat po Fídě i po primitivním životě v přírodě. Krysička mi už tenkrát byla nevěrná, našla si na směťáku frajera. Ale odcházela s věnem – hromádku dobrot jsem úhledně připravil do dřevěné bedýnky. Červená mašle nescházela. Doufám že to chutnalo nejen Fídě, ale i tomu jejímu manekýnovi. (Pokud jim to někdo jiný nesežral.)
Pod mostem se nic nezměnilo, místo asi zůstalo neobjeveno. I sprchové vaky visí stále na stejném místě. Byl tu krásný život – uvědomuju si to stále víc. Nemůžu spokojeně žít ani bez nové rodiny, ani bez téhle přírody, která mi až příliš přirostla k srdci.
U Věry od prvního dne nebydlím jako podnájemník, ale jako druh. Na psí knížku se tomu myslím říká. Chtěl jsem spát v pracovně jejího bývalého manžela, ale když jsem viděl, že mám odestláno u Věry v ložnici... že jo. Je mi líto, ale drahoty jsem nedělal.
Postupem času jsem i já začal vydělávat. Sice ne koruny, nýbrž eura. Navázal jsem zpřetrhané styky a publikuji krátké články v zahraničí. Je mi to trapné, ale sebekriticky musím přiznat: málokterý „bezdomovec“ se má tak dobře, jako já. Je mi hanba. Tak jsem se těšil, že se tam pod mostem budu potácet hladový, zmrzlý a smradlavý, popřípadě ožralý... ale nevyšlo mi to. Tohle číst skutečný bezdomovec, už bych se válel v krvi. Věra s Evou se mi posmívají, že jsem si na houmelesáka jen hrál. Naštěstí neúspěšně.
Hlavní důvod proč jsem se vrátil pod most pro notes je PERMAKULTURA. Mirek nás všechny tak zblbnul, že o ní opravdu vážně uvažujeme. Ta myšlenka se mi líbí čím dál víc. Pod mostem jsem se utvrdil, že to je motivace, za kterou stojí vykročit. Honosný název permakultury zní: „permanent agriculture“ (nepřetržité zemědělství), ale lidově se tomu říká „líné farmaření“. Skutečným zemědělcům se při vyslovení „permakultura“ otevírá nůž v kapse. Nevím jak dalece má kdo pravdu, protože jsem opravdu začátečník. Mirek je o něco dál, ale ne o moc. Permakultura je pro mne snad jediná šance, jak se i s novou rodinou dostat zpátky k přírodě. Jestli má Mirek skutečně pravdu, tak nás příroda uživí, aniž bychom ji svou přítomností zničili. A co je pro mne také důležité – příroda prý fyzicky nezničí nás. Žádná orba, setí nebo hnojení – dokonce ani plevel prý nemusíme škubat. No, uvidíme. Rád bych prostudoval o permakultuře horu materiálu a s Mirkem pojedeme na přednášky, které probíhají někde na Slovensku. Rozjezd líné farmy bude na samém začátku jistě vyžadovat dost peněz (které mám) a hodně úsilí (které nemám, ale pokusím se).
28. 9. 2006
V baráku probíhá rodinná porada. Beru si jako nejstarší úvodní slovo: „Jsem nešikovnej lempl a všichni to víte.“ Nechal jsem chvilku pauzu, ale nikdo mi to nerozmlouval. Pokračuji: „Zpočátku bude na líné farmě zapotřebí nejen peněz, ale i šikovných rukou. Marně čekám, kdy mi šikovné ruce od ramen vyraší... ale peníze mám, o finance se nestarejte.“
„Tyhle řeči nemám ráda,Vašku,“ vložila se do toho Věra, „proč bys měl všechno platit ty? Nevidím důvod...“
„Dobře, zase dám na tebe,“ chci Věru uklidnit, „ale těch patnáct hektarů zaplatím a stavební materiál taky. Dřív, než ceny vylezou výš.“
Eva s údivem kroutí hlavou. „Můžeme si třeba rohlíky a mléko kupovat za vlastní?“
„Povoleno,“ benevolentně pokynu rukou. „Vím, že se chovám jako pomatenec, ale ty moje prachy leží v bance bez užitku... teprve teď dostanou smysl. Moje bejvalka se svým vypečeným právníkem si skoro polovinu odebrali, ale i tak na farmu zbylo dost.“
Věra si ke mně přisedla a vzala mne za ruku. „Takže nám odevzdáš druhou půlku, pak se třeba pohádáme... a ty půjdeš zpátky pod most. S holým zadkem.“
„Trenky ještě mám, neboj. Jestli mi to v podzimu života s vámi nevyjde, tak jdu pod most s oblečeným zadkem. I sprchové vaky visí stále na místě, voda bude pěkně prohřátá.“
„Teď už je na sprchování zima, ale na začátku července to bylo fajn,“ zavzpomínala Věrka.
„Mami, nebylo to náhodou prvního července?“
„Já nevím. Proč?“
...A poprvé bohužel promluvil Mirek: „Prvního července jsem byl s Evou na folkovém festivalu.“ Poznámka úplně nevhodná, v úplně nevhodnou chvíli.
(Pokračování)